Pouhých 149m za strážním domkem číslo 279 přicházíme k nejúžasnějšímu místu na celé trati v km 30.484. Až do 18.6.1986 zde stál naprosto úchvatný dvoudílný ocelový most, největší na celé trati. Umožňoval vlakům překonat Bezručovo údolí. Uprostřed mostu stála střední kamenná podpěra, která držela střední část obou 40m dílů mostu. Oficiálním důvodem k likvidaci mostu v červnu 1986 byl jeho havarijní technický stav a nebezpečí zřícení. Těžko dnes posoudit, zda to byl skutečný důvod zničení tohoto technického unikátu, ale o "havarijním stavu" most přesvědčil právě při odstřelu. Nálož byla umístěna do střední kamenné podpěry a předpokládalo se, že jejím odstřelením spadne celý most. První explozi ale přestála nejen podpěra, ale celý most. Až opakovaný odstřel podpěru zničil, oba díly mostu se zřítily k zemi a byly následně rozřezány do starého železa. Tím se pravděpodobně navždy zavřela jakákoliv naděje na obnovení celé překrásné trati. Teprve o více, než pět let později, byl stržen a nejspíš rozkraden druhý ocelový most, ke kterému teprve dojdeme. Proč musel zmizet ze světa ten největší, přes Bezručovo údolí, se dnes už asi nedozvíme. Ve hře může být politické a vojenské pozadí - funkční trať by mohla sehrát roli kdykoliv v budoucnu pro vojenské účely, v době likvidace mostu mohly hrát významnou roli i politické body za kovový šrot. Ať už byl skutečný důvod likvidace mostu jakýkoliv, přišli jsme tím navždy o velmi unikátní technickou památku. Zkuste si jen představit, jak neskutečně obtížné muselo být kolem roku 1875 tak úžasný most postavit - zejména s přihlédnutím k tehdejším technickým možnostem. Žádné jeřáby, žádná těžká technika. Klobouk dolů. Ale čas nelze vrátit - musíme se smířit s tím, že most už můžeme vidět jen na starých fotografiích - a i těch je jak šafránu. Informace o likvidaci nejen mostu, ale celé trati, skoro neexistují. Pátral jsem na všech oficiálních místech i mezi pamětníky, ale jakoby se téměř po všech záznamech a fotografiích zem slehla.

Aktuálně: 24.7.2007 jsme se synem ze zvědavosti podrobně zkoumali dodnes zachovalé krajní opěry mostu. I přes zoufalý stav toho mála, co z celé trati zbylo, mají opěry část svého tajemství dochované dodnes. Záměrně na tomto místě nezveřejním, co nás tolik překvapilo - o popis i dokumentární fotografie si ale můžete napsat na kontakty, uvedené na úvodní straně.

Aktuálně: 22.5.2016 ČT24 odvysílala barevný záznam prvního, nezdařeného odstřelu. Dokud ho Česká televize ponechá dostupný, můžete jej shlédnout od 16:12 minuty do 17:13 minuty na této adrese. Jedná se o necennější videozáznam, o kterém vím.

GPS: N50º318.2 E13º15’16.0

 

předchozí

zpět na mapu

další


Přicházíme k místu, kde stával most přes Bezručovo údolí.


Pohled z téměř stejného místa o 19 let dříve - z roku 1987, tedy asi rok po odstřelu mostu.


A ještě jeden pohled ze stejného místa z roku 1985 - tedy naopak asi rok před odstřelem mostu.


 

Kudy dál? Po mostě už to nepůjde ... Po trati tu zbylo sotva pár pražců ... V pozadí řada stromů, lemující silnici k nádraží.


Pohled na Reitzenhainskou opěru bývalého mostu ze silnice Hora Svatého Šebestiána - Třetí mlýn.


Zhruba stejný pohled z roku 1985.


Dávná minulost ...


Dávná minulost podruhé.


Detail podpěry bývalého mostu - otvor sloužil zřejmě k odvětrávání kamenné konstrukce.


Podpěry mostu byly promyšleny do nejmenšího detailu - na snímku odvodňovací kamenný žlab.


A takhle nějak náš průzkumný výlet vypadal. Každá sebemenší zajímavost na trati se pečlivě fotila, zaměřovala GPS přijímačem, natáčela videokamerou. Na snímku kolegové - nadšenci pan Fagoš a Petr Tomaštík.


Zpětný pohled na bývalý most a jeho Křimovskou opěru přes Bezručovo údolí směrem k nádraží Hora Svatého Šebestiána. Řada stromů v pozadí v pravé části snímku lemuje silnici z obce Hora Svatého Šebestiána k nádraží.


Za mostem přes Bezručovo údolí trať pokračovala téměř po rovině pravým obloukem, dodnes zde zůstal násep i pražce.


Na leteckém snímku je vidět klikatící se říčka Chomutovka i silnice do Bezručova údolí, které most překonával. Při pozornějším prohlížení lze najít krom strážního domku číslo 279 také opěru bývalého mostu na straně k Reitzenhainu.