Za bývalou zastávkou Menhartice trať po loukách a mezích pomalu obchází Menhartický kopec a blíží se nad Bezručovo údolí. V tomto úseku přechází mnoho cest po ocelových a kamenných mostech. Blížíme se také k bývalému strážnímu domku číslo 276, což lze poznat poněkud smutným způsobem - v jeho blízkosti z trati zmizelo vše, co šlo použít k úpravám bývalého vechtru k rekreačním účelům. O železo z ocelových mostů se postarali nejspíš zásobovači kovošrotů, ale kamenné mosty byly rozebrány kvůli opracovanému kameni. Nakolik smutný je pohled na dílo nedalekých chatařů posuďte sami.
GPS: N50º30’31.7” E13º17’17.2”
a N50º30’34.0” E13º17’21.3”
Pouhých sto metrů za bývalou zastávkou Menhartice nás mile
překvapil další čitelný kamenný kilometrovník v km 25.8 - díky němu se mi
podařilo snad správně rozlišit několik následujících kamenných a ocelových
mostů. které jsou hustě za sebou.
Přibližně 110 metrů od předchozího kamenného kilometrovníku - tedy zhruba v km 25.9 musíme obejít první zničený most - třebaže není uveden v seznamu ocelových mostů, dle pozůstatků nemohla být vrchní část z ničeho jiného, než právě z ocelových překladů.
Krom zničené vrchní části je částečně pobořena i kamenná část, vandalové sem dokonce nebyli líní odvézt odpad. Není to smutný pohled? Komu tohle prospívá?
Letecký snímek dává tušit členitost terénu, což vysvětluje poměrně velké množství mostů a mostků blízko sebe. Vlevo bývalá zastávka Menhartice.