Tomíka krom makového koláče zaujala výhybka na konci nádraží - hned na začátku cesty nás chtěl přehodit na slepou kolej.
Sedmnáctý listopad byl významným dnem nejen pro naše dějiny, ale v roce 2006 také pro zkoumání zrušené železniční trati Křimov - Reitzenhain - Marienberg. Vydali jsme se totiž na poslední úsek z nádraží Marienberg - Gelobtland až do Marienbergu. Poslední úsek je dlouhý 9.1km a jeho zdolání trvalo čtyři a půl hodiny. Zvědavost nám nedala spát a tak jsme ještě před polednem vyrazili z "vojenského" nádraží Marienberg - Gelobtland.
GPS: N50º37’29.5” E13º10’32.4”
Tomíka krom makového koláče zaujala výhybka na konci nádraží -
hned na začátku cesty nás chtěl přehodit na slepou kolej.
Snímeček pro romantické duše - kouzelné křižování slepé a průběžné koleje na konci nádraží Marienberg - Gelobtland.
Maskovaná výhybka aneb soužití smrčku s pákou výhybky.
Za nádražím je trať zarostlá zpočátku jen lehkým proutím.
Aniž by se změnil charakter okolí, téměř vzápětí se trať mění ve známou smrčkovou řeku. Opět mne napadá otázka, čím to?
Detail spojení kolejnic - dilatační mezery nám připadaly velmi malé - ale jízda přes ně musela být pohodlná, bez drncání.
Všimli jsme si značného opotřebení kolejnic - ovšem z vnější strany, což i méně zdatným detektivům prozrazuje, že kolejnice byly nedlouho před ukončením provozu na trati otočeny. Což dále napovídá, že se s ukončením provozu příliš nepočítalo - kdo by si dal tolik práce s otáčením kolejnic na posledních pár týdnů či měsíců provozu?
Určitě už Vás nepřekvapí náhlé zmizení smrčků a opět zcela čistá trať o pár kroků dál. Snad ani aprílové počasí není tolik nevyzpytatelné, jako porost v kolejišti.
Došli jsme až ke strážnímu domku u silničního přejezdu v obci Gelobtland - snímek zachycuje zpětný pohled - tedy směrem zpět k hranicím.