Historické snímky Jana Štefky



Následující kolekce fotografií z minulosti trati Křimov - Reitzenhain má docela zajímavou historii. Vše začalo náhodným objevem několika černobílých snímků od Jana Štefky kdesi v hlubinách Internetu. Usilovně jsem se snažil sehnat jakýkoliv kontakt na autora, abych ho mohl požádat o souhlas se zveřejněním jeho fotografií na tomto webu. Samozřejmě jsem tak trochu počítal s tím, že autor bude mít podobných obrázků víc a že se od něj dozvím třeba i nějaké podrobnosti z doby jejich pořízení. Jenže po panu Štefkovi jako by se zem slehla. Žádný vyhledávač ani dotazy na všechny strany nepřinesly jedinou stopu.  Jeho snímky byly ale natolik jedinečné, že jsem je zařadil do historické sekce i bez jeho souhlasu. Uplynuly dlouhé tři roky, od návštěvníků těchto stránek přišly desítky mailů a já už ani ve snu nevěřil, že tajemného autora vzácných fotek někdy poznám. 28.4.2009 přišlo ale skutečně nečekané překvapení - na adresu zeleznice<zavináč>vanovi<tečka>net píše sám od sebe osobně pan Štefka o tom, jak našel své vlastní fotografie na mém webu, jak se mu stránky o trati líbí a nezištně posílá další spoustu obrázků i vyprávění. Skutečně s velkým poděkováním proto vystavuji veškeré snímky, které poslal včetně jeho doslovného komentáře. Kliknutím na náhled fotografie se Vám načte zvětšená fotografie, po kliknutí na zvětšeninu budete vráceni na tuto stránku.

K vystaveným snímkům pan Štefka napsal doslova:

O trati Křimov - Reitzenhain jsem se dozvěděl náhodou. V té době jsme hodně trempovali a lidi (- kamarádi), které jsme potkávali nám, jako trempské osadě, zasílali pozvánky (- zvadla) na různé akce. Jedna víkendová akce byla "Poznej Krušnohorskou mrtvou trať". Připojuji kopii pozvánky - musíte uznat, že mapka je celkem povedená. V té době jsem byl více tramp než fotograf, některé záběry to jednoznačně dokazují. Měl jsem fotoaparát ZORKIJ 3 a filmy Fomapan. Bylo mi necelých osmnáct. Nevzpomínám si, kde jsme v okolí Křimova nocovali, ale začátek odříznuté trati jsme procházeli od viaduktu - foto 1. Jak je patrné z fotografií, větší část trasy byla poměrně hustě zarostlá nálety. Fotografování bylo proto dost obtížné. Polohu snímků jsem si nezaznamenával, ale snad trochu pomůže sled snímků - jsou umístěny tak, jak byly vyfotografovány. Tehdy jsme naše putování po "mrtvé trati" končili u druhého ocelového mostu, z pohledu od Křimova. O nějaké zastávce před hranicemi tehdy nikdo nevěděl, navíc koleje už byly vytrhány. V té době jsme ani netušili, že dojde k likvidaci kolejnic a navíc . . . byl jsem hlavně tramp. K trati v roce 1987 mne přivedla pouze náhoda - v rámci drážního kursu jsem v pracovním týdnu pobýval v obci Výsluní. Kurz tehdy trval více, než dva měsíce. Myslím si, že končil někdy začátkem dubna, ale nejsem si jistý. Trať jsme tehdy prošli někdy koncem března. Šli jsme dva. Vycházeli jsme z nádraží Křímov. Sliboval jsem kolegovi romantiku zarostlých kolejí a místo toho jsme objevili pouze poházené pražce na štěrkovém loži. Soudruzi však nebyli tak úplně důslední - ve stanici Hora Sv. Šebestiána jsou na jedné z fotografií vidět zbytky kolejí i s výkolejkou. Dalším znakem jsou návěstidlo a předzvěst (tu jsme v roce 1985 neobjevili). Ovšem největším zklamáním pro mne byla provedená devastace "velkého" mostu, kolegu jsem alespoň z části uspokojil existencí mostu "malého". Dál jsme nešli, vraceli jsme se přes Horu Sv. Šebestiána po silnici. Víc jsem se o této trati nedozvěděl. Až nyní, na Vašich WEB stránkách. Jsem rád, že jste si s tím dal tu práci, a že mohu přispět.

S pozdravem

Jan Štefka
.


Fotografie z roku 1985:

       
       
       
       
       
       
 
       

Fotografie z roku 1987:

       
       
       
       
       
       
 

Zpět na úvodní stranu