Historické snímky Jana Štefky
Následující kolekce fotografií z minulosti trati Křimov - Reitzenhain má docela zajímavou historii. Vše začalo náhodným objevem několika černobílých snímků od Jana Štefky kdesi v hlubinách Internetu. Usilovně jsem se snažil sehnat jakýkoliv kontakt na autora, abych ho mohl požádat o souhlas se zveřejněním jeho fotografií na tomto webu. Samozřejmě jsem tak trochu počítal s tím, že autor bude mít podobných obrázků víc a že se od něj dozvím třeba i nějaké podrobnosti z doby jejich pořízení. Jenže po panu Štefkovi jako by se zem slehla. Žádný vyhledávač ani dotazy na všechny strany nepřinesly jedinou stopu. Jeho snímky byly ale natolik jedinečné, že jsem je zařadil do historické sekce i bez jeho souhlasu. Uplynuly dlouhé tři roky, od návštěvníků těchto stránek přišly desítky mailů a já už ani ve snu nevěřil, že tajemného autora vzácných fotek někdy poznám. 28.4.2009 přišlo ale skutečně nečekané překvapení - na adresu zeleznice<zavináč>vanovi<tečka>net píše sám od sebe osobně pan Štefka o tom, jak našel své vlastní fotografie na mém webu, jak se mu stránky o trati líbí a nezištně posílá další spoustu obrázků i vyprávění. Skutečně s velkým poděkováním proto vystavuji veškeré snímky, které poslal včetně jeho doslovného komentáře. Kliknutím na náhled fotografie se Vám načte zvětšená fotografie, po kliknutí na zvětšeninu budete vráceni na tuto stránku.
K vystaveným snímkům pan Štefka napsal doslova:
O trati Křimov - Reitzenhain jsem se dozvěděl
náhodou. V té době jsme hodně trempovali a lidi (- kamarádi), které jsme
potkávali nám, jako trempské osadě, zasílali pozvánky (- zvadla) na různé akce.
Jedna víkendová akce byla "Poznej Krušnohorskou mrtvou trať". Připojuji kopii
pozvánky - musíte uznat, že mapka je celkem povedená. V té době jsem byl více
tramp než fotograf, některé záběry to jednoznačně dokazují. Měl jsem fotoaparát
ZORKIJ 3 a filmy Fomapan. Bylo mi necelých osmnáct. Nevzpomínám si, kde jsme v
okolí Křimova nocovali, ale začátek odříznuté trati jsme procházeli od viaduktu
- foto 1. Jak je patrné z fotografií, větší část trasy byla poměrně hustě
zarostlá nálety. Fotografování bylo proto dost obtížné. Polohu snímků jsem si
nezaznamenával, ale snad trochu pomůže sled snímků - jsou umístěny tak, jak byly
vyfotografovány. Tehdy jsme naše putování po "mrtvé trati" končili u druhého
ocelového mostu, z pohledu od Křimova. O nějaké zastávce před hranicemi tehdy
nikdo nevěděl, navíc koleje už byly vytrhány. V té době jsme ani netušili, že
dojde k likvidaci kolejnic a navíc . . . byl jsem hlavně tramp. K trati v roce
1987 mne přivedla pouze náhoda - v rámci drážního kursu jsem v pracovním týdnu
pobýval v obci Výsluní. Kurz tehdy trval více, než dva měsíce. Myslím si, že
končil někdy začátkem dubna, ale nejsem si jistý. Trať jsme tehdy prošli někdy
koncem března. Šli jsme dva. Vycházeli jsme z nádraží Křímov. Sliboval jsem
kolegovi romantiku zarostlých kolejí a místo toho jsme objevili pouze poházené
pražce na štěrkovém loži. Soudruzi však nebyli tak úplně důslední - ve stanici
Hora Sv. Šebestiána jsou na jedné z fotografií vidět zbytky kolejí i s
výkolejkou. Dalším znakem jsou návěstidlo a předzvěst (tu jsme v roce 1985
neobjevili). Ovšem největším zklamáním pro mne byla provedená devastace
"velkého" mostu, kolegu jsem alespoň z části uspokojil existencí mostu "malého".
Dál jsme nešli, vraceli jsme se přes Horu Sv. Šebestiána po silnici. Víc jsem se
o této trati nedozvěděl. Až nyní, na Vašich WEB stránkách. Jsem rád, že jste si
s tím dal tu práci, a že mohu přispět.
S pozdravem
Jan Štefka.
Fotografie z roku 1985: